Máte zaměstnání, studujete, pobíráte starobní důchod nebo pečujete o malé dítě a k tomu podnikáte na živnost? Pak je vaše podnikání nejspíš vedlejší činností OSVČ. Pro ni platí mírnější pravidla než pro hlavní činnost: sociální pojištění platíte, až když daňový základ dosáhne rozhodné částky, a zdravotní pojištění často bez povinného minima. Pravidla jsou ale přesná a stojí za to je znát dřív, než podáte první přehled.
V článku najdete, kdo se podle zákona považuje za vedlejší OSVČ, jaká je rozhodná částka pro rok 2026, kdy začínají zálohy na sociální pojištění, jak je to se zdravotním pojištěním, daněmi a paušální daní a kolik zaplatíte na konkrétním příkladu. Vycházíme ze zákona o důchodovém pojištění, ze zákonů o pojistném, ze zákona o daních z příjmů a z informací ČSSZ, VZP a Finanční správy.
To nejdůležitější ve zkratce:
- Podnikání je vedlejší činností, pokud zároveň chodíte do zaměstnání, pobíráte invalidní nebo starobní důchod, pečujete o dítě do 4 let, jste nezaopatřeným dítětem nebo máte jiný důvod podle zákona.
- Sociální pojištění platíte jen tehdy, když daňový základ za rok 2026 dosáhne rozhodné částky 117 521 Kč. Za každý měsíc bez činnosti se hranice snižuje o 9 794 Kč.
- Zálohy začínají až po přehledu za rok, ve kterém jste hranici dosáhli. Minimální záloha pro vedlejší činnost je v roce 2026 1 574 Kč měsíčně.
- Zdravotní pojištění platíte z 50 % daňového základu. Pokud za vás po celý rok platí pojistné zaměstnavatel aspoň z minima nebo stát, minimální vyměřovací základ OSVČ se na vás obvykle nevztahuje.
- Zaměstnanec do paušálního režimu vstoupit nemůže, student, důchodce nebo rodič na rodičovské bez zaměstnání ano.
Kdo je vedlejší OSVČ
Kdo je vedlejší OSVČ, stanoví § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:
Posuzuje se to po jednotlivých měsících. Stačí, když důvod trval aspoň část měsíce, a stačí i jen jeden z důvodů. V měsících, kdy žádný důvod netrval, je vaše činnost hlavní. U dohody o provedení práce je důležité, že účast na nemocenském pojištění zakládá v roce 2026 jen v měsíci, kdy příjem z ní přesáhne 12 000 Kč. Pro OSVČ na vedlejší činnost to znamená, že DPP s nižším příjmem sama o sobě vedlejší činnost nezakládá.
Vedlejší činnost u studentů, důchodců a rodičů
Nejčastěji se vedlejší činnost týká zaměstnanců, zákon ale myslí i na další skupiny. Student do 26 let, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, je nezaopatřeným dítětem, a jeho podnikání je proto vedlejší. Důchodce s přiznaným starobním důchodem vykonává vedlejší činnost po celý rok. Rodič, který osobně pečuje o dítě do 4 let, má vedlejší činnost i tehdy, když nepobírá rodičovský příspěvek. U všech těchto skupin navíc obvykle platí zdravotní pojištění stát, takže se na ně minimum OSVČ nevztahuje, pokud to trvá celý rok.
Rozhodná částka pro rok 2026
Rozhodná částka je hranice daňového základu, od které vzniká z vedlejší činnosti povinné důchodové pojištění. Pro rok 2026 činí 117 521 Kč za celý rok. Za každý kalendářní měsíc, ve kterém jste vedlejší činnost po celý měsíc nevykonávali, se snižuje o jednu dvanáctinu, tedy o 9 794 Kč. Kdo začne podnikat v červenci, má hranici 117 521 − 6 × 9 794 = 58 757 Kč.
Pokud váš daňový základ za rok hranice nedosáhne, sociální pojištění za tento rok neplatíte a nevzniká vám ani důchodové pojištění z podnikání. Můžete se ale k účasti přihlásit dobrovolně, například abyste si započítali dobu pojištění pro důchod. Pak platíte zálohy aspoň ve výši minima. Přehled o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení podáváte i tehdy, když hranici nepřekročíte, včetně nulového příjmu nebo ztráty.
Zálohy na sociální pojištění při vedlejší činnosti OSVČ
Zálohy na sociální pojištění při vedlejší činnosti nevznikají hned. Podle § 13a zákona o pojistném na sociální zabezpečení je platíte až za měsíce, které následují po podání přehledu za rok, ve kterém daňový základ dosáhl rozhodné částky. V roce zahájení činnosti povinnost platit zálohy nevzniká. Rozdíly oproti hlavní činnosti shrnuje tabulka:
| Vedlejší činnost | Hlavní činnost | |
|---|---|---|
| Kdy vzniká povinné pojištění | Jen když daňový základ dosáhne 117 521 Kč | Vždy |
| Minimální měsíční záloha 2026 | 1 574 Kč po celý rok | 5 720 Kč do června, 5 005 Kč od července |
| Minimální měsíční vyměřovací základ | 5 387 Kč (11 % průměrné mzdy) | Vyšší, podle zákona |
| Výpočet pojistného | 29,2 % z 55 % daňového základu | 29,2 % z 55 % daňového základu |
| Zálohy v prvním roce | Neplatí se | Platí se, pokud nejste zproštěni |
Výše zálohy se počítá z přehledu za minulý rok: 29,2 % z 55 % průměrného měsíčního daňového základu, nejméně ale minimální záloha. Pokud vám příjmy za poslední 3 měsíce klesnou aspoň o třetinu a v daném roce byste hranice nedosáhli, můžete to správě sociálního zabezpečení oznámit a zálohy neplatit. Pojistné se pak dorovná v přehledu. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné: sazba je 2,7 % a minimální platba v roce 2026 činí 243 Kč měsíčně.
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění se může vyplatit tomu, komu chybějí roky pojištění pro důchod, například studentovi nebo rodiči, který nemá zaměstnání. Přihlásit se lze jen na období výkonu činnosti v daném roce a zálohy se pak platí aspoň v minimální výši 1 574 Kč měsíčně.
Zdravotní pojištění OSVČ při vedlejší činnosti
Zdravotní pojištění OSVČ činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % daňového základu. U hlavní činnosti platí minimální vyměřovací základ a minimální záloha 3 306 Kč měsíčně v roce 2026. Pro zdravotní pojištění OSVČ při vedlejší činnosti je důležitá výjimka v § 3a odst. 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění: minimum neplatí pro toho, kdo je zároveň zaměstnancem a ze zaměstnání se odvádí pojistné aspoň z minima pro zaměstnance, ani pro toho, za koho platí pojistné stát. Tyto skutečnosti musí trvat po celé rozhodné období.
Podle VZP při souběhu zaměstnání a podnikání, kdy podnikání není hlavním zdrojem příjmů, nemusíte dodržet minimální vyměřovací základ OSVČ. Pojistné z podnikání pak doplácíte podle skutečného zisku po podání přehledu, a to do 8 dnů. Pokud ale zaměstnání nebo státní pojištění netrvalo celý rok, minimum se na vás může vztahovat. Výši záloh si proto ověřte u své zdravotní pojišťovny.
Daně a paušální daň u vedlejší činnosti
Daň z příjmů platíte z podnikání stejně jako u hlavní činnosti: 15 % ze základu daně do 36násobku průměrné mzdy, nad něj 23 %. Výdaje můžete uplatnit skutečné, nebo procentem z příjmů: 80 % u řemeslných živností, 60 % u ostatních živností, 40 % u jiných samostatných činností a 30 % u nájmu, vždy s horním limitem. Sleva na poplatníka 30 840 Kč se uplatňuje jen jednou za rok. Pokud ji už čerpáte u zaměstnavatele, v přiznání ji znovu neuplatníte.
Výdaje procentem z příjmů se vyplatí, když vaše skutečné náklady jsou nižší, typicky u služeb, kde prodáváte hlavně svůj čas. Skutečné výdaje se hodí tam, kde nakupujete materiál, zboží nebo drahé vybavení. U skutečných výdajů ale musíte vést daňovou evidenci a mít doklady. Ať zvolíte cokoli, stejný daňový základ se pak použije i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.
Paušální daň je pro vedlejší OSVČ dostupná jen někomu. Do paušálního režimu nemůže vstoupit ten, kdo k 1. dni zdaňovacího období vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. Typický zaměstnanec tedy ne. Student, důchodce nebo rodič na rodičovské bez zaměstnání do režimu vstoupit může, oznámení se podává do 10. ledna, a kdo začíná podnikat během roku, může vstoupit od měsíce zahájení. Pozor: v paušálním režimu se k vedlejší činnosti nepřihlíží a platíte celou částku pásma, v roce 2026 v prvním pásmu 9 162 Kč měsíčně, z toho 5 756 Kč na sociální pojištění.
Pro mnoho vedlejších OSVČ s nižším ziskem proto vychází výhodněji běžný režim, kde sociální pojištění pod rozhodnou částkou neplatí vůbec. Plátcem DPH se povinně stanete od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém obrat překročí 2 000 000 Kč, stejně jako u hlavní činnosti.
Kalkulačka odvodů pro vedlejší činnost OSVČ na příkladu
Místo kalkulačky si výpočet ukážeme na příkladu. Čísla příjmů jsou smyšlená, sazby odpovídají roku 2026. Zaměstnankyně podniká vedle práce celý rok na volnou živnost, má příjmy 400 000 Kč a uplatní výdaje procentem 60 %:
Příjmy 400 000 Kč minus výdaje 60 %, tedy 240 000 Kč. Daňový základ je 160 000 Kč.
160 000 Kč je víc než 117 521 Kč, proto vzniká povinné sociální pojištění za celý rok.
Vyměřovací základ je 55 % z 160 000 Kč, tedy 88 000 Kč. Pojistné 29,2 % činí 25 696 Kč za rok.
Vyměřovací základ je 50 %, tedy 80 000 Kč. Pojistné 13,5 % činí 10 800 Kč, bez minima, protože zaměstnavatel za ni po celý rok platí pojistné.
Daň 15 % ze 160 000 Kč je 24 000 Kč před slevami. Sociální zálohy od měsíce po přehledu: 55 % z 13 334 Kč měsíčně je 7 334 Kč, záloha 29,2 % činí 2 142 Kč.

Dvě varianty pro srovnání. Při daňovém základu 100 000 Kč za celý rok zůstanete pod rozhodnou částkou: sociální pojištění neplatíte a zdravotní činí 6 750 Kč. Když stejná zaměstnankyně začne podnikat v červenci a má daňový základ 70 000 Kč, překročí sníženou hranici 58 757 Kč. Vyměřovací základ 38 500 Kč je vyšší než minimum za šest měsíců, sociální pojištění tedy činí 11 242 Kč a zdravotní 4 725 Kč. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Přehledy a termíny
Přehled o příjmech a výdajích podáváte správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně nejpozději měsíc po lhůtě pro daňové přiznání. Daňové přiznání se podává do 3 měsíců po skončení roku, při elektronickém podání do 4 měsíců. Přehled za rok 2025 se tak v roce 2026 podával do 4. května, při elektronickém přiznání do 4. června a při přiznání přes daňového poradce do 3. srpna. Doplatek pojistného platíte do 8 dnů od podání přehledu.
Vedlejší činnost oznamujete správě sociálního zabezpečení nejpozději v přehledu a důvod dokládáte do konce měsíce, který následuje po jeho podání. Běžné zaměstnání dokládat nemusíte, DPP v průběhu roku nebo zaměstnání malého rozsahu ano. Mimo paušální režim podává daňové přiznání ten, komu roční příjmy přesáhly 50 000 Kč. Zaměstnanec, který má kromě mzdy jen další příjmy do 20 000 Kč, přiznání nepodává.
Přechod z vedlejší na hlavní činnost
Když skončí poslední důvod vedlejší činnosti, například výpověď ze zaměstnání nebo konec studia, stává se vaše činnost hlavní až od následujícího měsíce, protože měsíc, ve kterém důvod trval aspoň část, je ještě vedlejší. Od 1. dne měsíce, od kterého je činnost hlavní, vzniká povinné důchodové pojištění bez ohledu na rozhodnou částku a platíte aspoň minimální zálohu pro hlavní činnost, od července 2026 5 005 Kč měsíčně. Změnu oznamte správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. Od té doby se na vás obvykle vztahuje i minimální záloha na zdravotní pojištění 3 306 Kč.
Funguje to i obráceně. Když OSVČ s hlavní činností nastoupí do zaměstnání, považuje se pro účely záloh za vedlejší už v měsíci, ve kterém důvod trval aspoň po část měsíce. Od té doby může platit nižší minimální zálohu pro vedlejší činnost. Změnu je potřeba oznámit nejpozději v přehledu a doložit. U běžného zaměstnání stačí oznámení, u DPP nebo zaměstnání malého rozsahu je potřeba doklad.
Shrnutí výpočtu: sociální pojištění 29,2 % z 55 % daňového základu, jen když dosáhne rozhodné částky 117 521 Kč, zdravotní pojištění 13,5 % z 50 % daňového základu, daň 15 % po výdajích a slevách. Zálohy se odvíjejí od posledního přehledu.
Podnikatelský účet pro vedlejší podnikání
Když příjmy z vedlejšího podnikání držíte odděleně od výplaty, snáz sestavíte přehled a uvidíte, jak se blížíte k rozhodné částce. Firemní účet Vivid poskytuje společnost Vivid Money S.A., instituce elektronických peněz z Lucemburska, nikoli banka. O účet mohou online požádat i české OSVČ, žádost vyplníte obvykle zhruba za 10 minut. Tarif Standard pro freelancery je bez měsíčního poplatku, některé služby se ale i v něm platí zvlášť. Fakturace je bez příplatku součástí všech tarifů.
Vivid nenabízí české číslo účtu ani tuzemské platby v korunách. Pojistné a daně proto plaťte z účtu u české banky a účet Vivid používejte vedle něj, například pro platby v eurech od zahraničních klientů. Pokud teprve plánujete, kolik vám podnikání vynese, pomůže vám i podnikatelský záměr.
Vivid ve zkratce: firemní účet pro OSVČ i firmy, tarif Standard pro freelancery bez měsíčního poplatku, fakturace ve všech tarifech. Některé služby se platí zvlášť.
Účet pro vaše vedlejší podnikání
Žádost o firemní účet Vivid vyplníte online, obvykle zhruba za 10 minut. Tarif Standard pro freelancery je bez měsíčního poplatku.

Časté otázky
Kdy jde o vedlejší činnost OSVČ?
Když OSVČ v daném měsíci aspoň po část měsíce vykonávala zaměstnání, pobírala invalidní nebo starobní důchod, pečovala o dítě do 4 let, byla nezaopatřeným dítětem nebo měla jiný důvod podle § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.
Kolik je rozhodná částka v roce 2026?
117 521 Kč daňového základu za celý rok. Za každý celý měsíc, kdy vedlejší činnost nevykonáváte, se snižuje o 9 794 Kč. Pod touto hranicí sociální pojištění z vedlejší činnosti neplatíte.
Musím platit zálohy v prvním roce?
Ne. Zálohy na sociální pojištění začínají až po podání přehledu za rok, ve kterém daňový základ dosáhl rozhodné částky. Pojistné za první rok doplatíte po přehledu, pokud hranici dosáhnete.
Platím jako vedlejší OSVČ minimální zdravotní pojištění?
Ne, pokud jste po celý rok zaměstnanec a ze mzdy se platí pojistné aspoň z minima, nebo za vás platí stát. Pak platíte 13,5 % z 50 % skutečného daňového základu, obvykle jako doplatek po přehledu.
Může zaměstnanec do paušálního režimu?
Ne. Do paušálního režimu nemůže vstoupit ten, kdo k 1. dni roku vykonává zaměstnání se mzdou. Student, důchodce nebo rodič na rodičovské bez zaměstnání vstoupit může, platí ale celou částku pásma.
Jak je to při rodičovské?
Pokud osobně pečujete o dítě do 4 let, je vaše podnikání vedlejší činností. Platí pro vás rozhodná částka a za rodiče na rodičovské obvykle platí zdravotní pojištění stát, takže minimum OSVČ se nepoužije.
Tento článek má obecně informační povahu a nepředstavuje právní ani daňové poradenství. Popsaná pravidla, s výjimkou údajů o Vivid, vycházejí ze zákona o důchodovém pojištění, ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení, ze zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ze zákona o daních z příjmů a z informací ČSSZ, VZP a Finanční správy. Příklad výpočtu je ilustrativní. Platební služby poskytuje společnost Vivid Money S.A., 21 rue Glesener, Luxembourg, L-1631, Lucembursko, instituce elektronických peněz s povolením a pod dohledem Commission de Surveillance du Secteur Financier, Lucembursko, registrační číslo W00000015.






