Pro mě jsou to opravdu hlavně úrokové sazby. Ani nevím, jestli teď existují jiní poskytovatelé. Nehledám je, protože nemusím.
Dr. Mathias Krisam, spoluzakladatel, Mittiq
Nápad přišel u vína. Jednoho večera ve společnosti bývalých kolegů se rozhovor stočil, jak už to mezi lidmi, kteří strávili roky v blízkosti nefunkčního systému, bývá, k tomu, co by se doopravdy muselo stát, aby se věci změnily.
Dr. Mathias Krisam strávil většinu desetiletí poradenstvím pro německé zákonné zdravotní pojišťovny, Krankenkassen: vstřebával jejich institucionální frustrace, mapoval jejich nákupní cykly a přesně se učil, proč aparát, který má pečovat o zdraví více než 70 milionů lidí, tak soustavně zaostává. Byl praktikujícím konzultantem. Ale u toho stolu si dovolil uvažovat jako zakladatel.
Rozhovor neskončil skromným návrhem. Skupina mluvila o založení úplně nové zákonné zdravotní pojišťovny, od nuly, s moderním softwarem, jinou kulturou a zásadně jiným vztahem mezi pojišťovnou, pacientem a poskytovatelem péče. Krisama, který vystudoval medicínu, než přešel do zdravotnického poradenství, myšlenka okamžitě zaujala. Jeho otec, učitel, mu kdysi dal radu do kariéry, která mu změnila život: nehoň se za penězi. Najdi si cíl, kvůli kterému si dokážeš představit vstávat každé ráno příštích deset let.
„Ta rada mi zůstala,“ říká Krisam. „A když jsem tam ten večer seděl, myšlenka konečně dostala tvar.“ Nová pojišťovna nikdy nevznikla. Cesta, na kterou ho nápad vyslal, ale vedla k něčemu trvalejšímu, a nakonec ke spoluzakladateli, který se ukázal jako nepostradatelný pro to, aby se to podařilo uskutečnit.
Lékař, který se nikdy nedostal do ordinace
Krisamova kariéra se vždy vzpírala očekávané dráze. Po dokončení studia medicíny (mnohaletého procesu, během kterého získal hluboké porozumění klinické realitě, potřebám pacientů a mechanice léčby) nikdy nepraktikoval v nemocnici. Místo toho přešel do zdravotnického poradenství, protože ho lákala možnost působit na úrovni systému, a ne jednotlivce.
„Chápal jsem, co pacienti potřebují, jaká onemocnění mají,“ vysvětluje. „Ale chápal jsem i to, jak pracují lékaři, jak fungují nemocnice, jak fungují farmaceutické firmy. Ukázalo se, že nejvíc můžu přispět právě na průsečíku toho všeho.“
Má také doktorát, v rámci kterého zkoumal vztah mezi sociálními determinantami a zdravotními výsledky. O tuto kvalifikaci usiloval záměrně, poté co léta sledoval to, co odborná literatura jasně ukazuje: zdravotní výsledky kopírují sociální gradient s nepříjemnou přesností. Chudší skupiny obyvatel onemocní dřív, v systému se orientují hůř a poskytovatelům způsobují nepřiměřenou administrativní zátěž, ne kvůli špatnému úmyslu, ale proto, že systém nikdy nebyl plně navržen s ohledem na ně.
Tento poznatek tiše formuje všechno, co Mittiq dnes vytváří.
Založit devadesát tři firem najednou
Myšlenka Neugründung, tedy založení nové Krankenkasse od nuly, tvrdě narazila na institucionální realitu. V Německu nevznikla žádná zákonná zdravotní pojišťovna přes dvacet let; stovky jich zanikly. Krisam to přesto prozkoumal, zjistil, že regulatorní cesta stále existuje pro firmy s nejméně 5 000 zaměstnanci jako členskou základnou, a sestavil seznam zhruba stovky německých firem, které podmínky splňovaly.
Jedna projevila vážný zájem a hned nato pověřila konkurenční poradenskou firmu, aby návrh posoudila, a Krisam tak zůstal stranou vlastního nápadu. Stáhl se. Stažení ale neznamenalo vzdát to. Brzy mu to někdo podal jinak: nesnažíte se založit jednu novou pojišťovnu. Zakládáte jich 93, pokud dokážete vzít s sebou všechny stávající. Tento nový pohled změnil všechno.
Místo abych si jen postěžoval, snažím se frustraci proměnit v něco konstruktivního. Něco ještě neexistuje nebo nefunguje dost dobře, a otázka zní: jak to vlastně postavíme?
Dr. Mathias Krisam, spoluzakladatel, Mittiq
Mittiq založil spolu s Alexandrem Seidmannem, který do partnerství přináší zkušenosti se softwarem a optimalizací procesů. Poprvé se potkali na freelance projektu a při této první spolupráci našli základy fungující dynamiky. V září 2025 se z této dynamiky stala firma a skutečné partnerství.
„Mathias zná výzvy v sektoru GKV někdy lépe než naši zákazníci,“ říká Seidmann. „Já přicházím ze softwarové strany: převádím problémy uživatelů na skutečné požadavky na produkt a stavím architekturu, díky které jsou řešení opravdu použitelná. Potkáváme se uprostřed.“
Dva zakladatelé, jeden jazyk
Rovnováha mezi Krisamem a Seidmannem sahá hlouběji než k rozdělení práce. Krisam o sobě říká, že je z nich dvou víc veden emocemi, rychleji se nadchne, rychleji se rozčílí a podle vlastního přiznání občas šlape na plyn až příliš. Seidmann hlídá mantinely.
„Alexander mi řekl, čeho si na naší spolupráci nejvíc váží,“ říká Krisam. „Že ten emoční náboj dokážu konstruktivně převést do činů.“
Ze Seidmannovy strany je pohled doplňující, ale odlišný. „Mathias je ten, kdo se žene dopředu. Problémy, které řešíme, vnímá jako velmi naléhavé. Já hlídám delší perspektivu: abychom netříštili síly, nezavázali se k něčemu, co nezapadá do našeho širšího obrazu, drželi jasnou softwarovou linii a dělali skutečný pokrok v product-market fit. Mathias šlape na plyn. Já hlídám mantinely. A ta rovnováha funguje pozoruhodně dobře.“
Tato filozofie se přímo promítá i do přístupu k zákazníkům. V sektoru GKV (kde se AI stala posedlostí a každý chce strategii, workshop, model) se Mittiq záměrně vydal opačným směrem. Nejdřív pochopit problém. K řešení dojít, až když je problém opravdu jasný.
Princip ilustruje nedávná zakázka. Krankenkassen často spravují své Selektivverträge, selektivní smlouvy s konkrétními poskytovateli péče, v nepřehledných tabulkách. Když má poradce během telefonátu poradit pojištěnci, sáhne po smlouvě, kterou si pamatuje, ne po té, která je zahrabaná v řádku tabulky. Mittiq tento problém přesně zmapoval a pak navrhl softwarové řešení, díky kterému jsou informace o smlouvách dostupné v pravou chvíli. Teprve v tu chvíli rozpoznali, kde může AI přirozeně hrát roli. „Začali jsme problémem, tedy obtížnou správou smluv, a teprve později jsme došli k řešení, které zčásti zahrnuje AI, ale je to také prostě dobrý softwarový design,“ říká Seidmann. „Na tom pořadí záleží víc, než si lidé myslí. Zvlášť teď, kdy chce každý skočit rovnou k nejnovějšímu modelu.“
V sektoru GKV a ve velkých organizacích chce každý skočit rovnou k řešením, zvlášť teď s AI. Je to obrovský trend. My ale v naší práci humbuk úplně necháváme stranou a soustředíme se na problém. Za úspěch považujeme něco až ve chvíli, kdy je to skutečně vyřešené, ne dřív.
Alexander Seidmann, spoluzakladatel, Mittiq
Tým má dnes šest lidí rozmístěných v Berlíně, Mohuči, Hannoveru, Bavorsku a Lipsku. Centrální kancelář nemá. Firma funguje přes Slack, denní hovory obou spoluzakladatelů a virtuální pracovní prostor Gather, softwarové prostředí stylizované jako videohra, s vlastními stoly, kuchyní, zasedačkou, odpočinkovou zónou a gongem, na který může kdokoli udeřit, když se projekt dokončí.
„Gather je něco mezi fyzickou kanceláří a plně vzdálenou prací,“ vysvětluje Seidmann. „Pohybujete se jako avatar. Každý má okruh blízkosti. Když někdo poblíž mluví, slyšíte to potichu, rozhodnete se, jestli je to pro vás důležité, a můžete se připojit k rozhovoru. Nenahradí to bytí ve stejné místnosti. Ale je to tomu blíž než cokoli jiného, co jsme našli.“ Tým ho používá skoro dva a půl roku. Nikdo s tím nechce přestat.
Všichni vývojáři v týmu jsou senioři. Nikoho není třeba řídit. Krisam a Seidmann na sebe berou co nejvíc komunikace se stakeholdery, aby lidé, kteří produkty staví, mohli prostě stavět. Každý produkt vlastní nanejvýš dva lidé. Odpovědnost podle Krisama není manažerská filozofie. Je to designové rozhodnutí.
Tři sta miliard důvodů
Německo vydává na zdravotnictví zhruba 300 až 400 miliard eur ročně. Administrativní náklady (IT, personál, externí dodavatelé) tvoří zhruba čtyři až pět procent této částky. Zbytek je klinický: nemocnice, léky, následná péče, rehabilitace. Krisam tato čísla podrobně prostudoval. Jeho závěr je, že honba za administrativní efektivitou, i když má smysl, míjí větší páku.
„Pokud je člověk s chronickým onemocněním lépe podporován svou pojišťovnou (nasměrován do správného programu, dostane předepsaný nákladově efektivnější ekvivalent, vyhne se zbytečným hospitalizacím), pak úspory nejsou okrajové. Jsou strukturální,“ říká.
Mittiq už v této oblasti má produkt: software, který pomáhá Krankenkassen aktivně vést pojištěnce k vhodnějším možnostem péče. První výsledky naznačují, že funguje pro zdravotní výsledky i pro provozní výkon. Tři produkty se aktuálně aktivně používají; další jsou v přípravě. Nedávný oborový webinář přilákal přes sto registrovaných účastníků a, což je výmluvnější, většinu z nich udržel až do konce, přičemž zákazníci prezentovali vlastní výsledky z praxe.
Dlouhodobá vize sahá ještě dál. Budoucnost, ve které celá pacientova cesta zdravotnictvím vede přes jediné integrované rozhraní. Krisam ví, že je to ambiciózní. Ví ale také, že Německo, které do zdravotnictví hodně investuje a na oplátku dostává zhruba průměrné výsledky, má dost důvodů to zkusit.
Utrácíme obrovské množství peněz a dostáváme průměrné výsledky. Mezera mezi tím, co investujeme, a tím, co dostáváme, to je prostor, ve kterém chci pracovat.
Dr. Mathias Krisam, spoluzakladatel, Mittiq
Seidmann vidí systém stejně střízlivě. I dnes ho zaskočí ne samotné předpisy, ale obrovské množství diskusí kolem nich: workshopy, sladovací schůzky a koordinační hovory, které plní kalendáře, zatímco skutečná řešení čekají. „V systému je spousta brzd,“ říká. „Ale jsou i zákazníci, kteří se opravdu chtějí posunout dál. A právě pro ně stavíme.“
Nejdůležitější je zpětná vazba, která se skutečně týká problému: jestli to, co stavíme, opravdu zlepšuje každodenní práci zaměstnance zdravotní pojišťovny, nebo ne. Díky tomu máte prst na tepu problému a můžete se přizpůsobit, místo abyste jen sbírali zdvořilé komplimenty.
Alexander Seidmann, spoluzakladatel, Mittiq
Krisam netvrdí, že to dělá lépe než ostatní. Podle vlastních slov to prostě dělá ve svém dosahu. Staví tu věc. S nástroji, které mají. Pro všech 93.
Od úrokových sazeb k plnému transakčnímu bankovnictví
Když Krisam zakládal svou holdingovou společnost CUSA, narazil na problém, který zná mnoho zakladatelů: jeho Hausbank platila nulový úrok a najít účet, který by mladé firmě nabídl smysluplný výnos, bylo překvapivě těžké.
Bylo neuvěřitelně těžké najít jakéhokoli poskytovatele, který by nabízel úrok z firemního vkladového účtu, zvlášť pro mladší firmy.
Dr. Mathias Krisam, spoluzakladatel, Mittiq
Odpověď přišla přes LinkedIn: firma Pile, která nabízela přesně to, co jeho banka ne. Firmu Pile později převzala společnost Vivid. Krisam zůstal a vztah se prohloubil. Dnes jeho holdingová společnost CUSA vede všechny finanční transakce přes Vivid. „Moje holdingová společnost CUSA dělá všechny finanční transakce přes Vivid. A tak jsem se tam dostal,“ říká. Samotný Mittiq zatím vlastní účet u Vivid nemá (cash flow startupu v rané fázi je zatím omezené), ale další krok už je naplánovaný: jakmile objem poroste, Mittiq bude následovat.
Pro mě jsou to opravdu hlavně úrokové sazby. Ani nevím, jestli teď existují jiní poskytovatelé. Nehledám je, protože nemusím.
Dr. Mathias Krisam, spoluzakladatel, Mittiq
Krisam si nemá na co stěžovat. „Upřímně, žádné problémy. Jsem spokojený.“
